Mgr. Gabriela Langerová

  • koordinátor preventivních programů
  • realizace preventivních aktivit
  • přítomnost u vyšetřování šikany
  • poradenství pro učitele, žáky i rodiče v oblasti rizikového chování:

A) agrese, šikana, kyberšikana, vandalismus, intolerance, rasismus, xenofobie, extremismus, antisemitismus

B) homofobie

C) záškoláctví

D) závislostní chování, užívání návykových látek, netolismus (online závislosti), gambling

E) rizikové sporty a rizikové chování v dopravě, prevence úrazů

F) spektrum poruch příjmu potravy

G) negativní působení sekt

H) sexuálně rizikové chování

CH) okruh poruch a problémů spojených se syndromem CAN (týrané a zneužívané dítě)

Preventivní programy u nás ve škole

Programy primární prevence jsou zajišťovány pro žáky s cílem předcházení rizikových jevů, jejich minimalizací. Programy jsou zajišťovány externími odborníky s dlouholetými zkušenosti v oblasti prevence. Důraz se klade na budování sociálních dovedností, které žáci budou schopni využívat v jejich životě tak, aby se ve světě dokázali orientovat. Například dobře navazovat vztahy, říct svůj názor, a přesto se chovat slušně ke druhým. Umět nakládat se svými emocemi a umět vhodně řešit konflikty. Znát a vědět, jaké mají práva a co by se jim dít nemělo – jak a komu si říct o pomoc.

Lektoři, kteří program ve třídě realizují navazují úzkou spolupráci s třídním učitelem a pomáhají mu řešit rizikové a problémové situace ve třídě.

Nyní jsme jako škola navázali spolupráci s těmito dvěma organizacemi:

Všeobecná primární prevence – Prev-Centrum (prevcentrum.cz)

SONRISA – PROGRAM (sonrisa-prevence.cz)

Zobrazit zdrojový obrázek

ŠIKANA

Způsobuje narušení pocitu bezpečí v prostředí školy. Jedná se o agresivní chování dítěte/dospívajícího vůči jinému dítěti/ dospívajícímu. Toto chování je většinou OPAKOVANÉ, VĚDOMÉ, ÚMYSLNÉ a zaměřené na ublížení fyzicky/emocionálně či sociálně.

Existují 3 hlavní znaky, které charakterizují toto nevhodné chování: NEPOMĚR SIL, BEZMOCNOST OBĚTI, NEPŘÍJEMNOST A SAMOÚČELSNOST AGRESE

Možné varovné signály – čeho byste si měli u svého dítěte všímat? (zdroj MŠMT, 2016)

  • za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi
  • dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod.
  • dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem
  • nechuť dítěte jít ráno do školy (zvlášť, když dříve mělo dítě školu rádo); dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno pozorovat strach
  • ztráta chuti k jídlu, neurčité bolení břicha či hlavy, dítě možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma, své zdravotní obtíže může doma přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.)
  • dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o odvoz autem
  • dítě chodí ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu)
  • usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např.: “nechtě mě!”
  • dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se
  • dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad
  • zmínky o možné sebevraždě
  • odmítá svěřit se s tím, co ho trápí
  • dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze
  • dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí
  • dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, projevuje zlobu i vůči rodičům
  • dítě se vyhýbá docházce do školy
  • dítě se zdržuje doma více, než mělo ve zvyku

Pokud si začnete všímat více signálů najednou nebojte se kontaktovat školní metodičku prevence – kunikova@1zshorovice, langerova.g@1zshorovice.cz.